Reprodukce koní od A do Z

 

Umělá inseminace u koní

Tento pojem lze definovat jako osemenění klisny čerstvým nebo krátkodobě i dlouhodobě konzervovaným spermatem. Sperma se pomocí inseminační soupravy deponuje většinou do děložního krčku nebo přímo do dělohy. Při krátkodobé konzervaci se získané sperma rozředí speciálním ředidlem, které zajistí výživu spermiím a zachová si tak oplozovací schopnost do 36 hodin po odběru. Dlouhodobě konzervované nebo-li zmrazené sperma, které je po rozředění zmrazeno na – 196°C se skladuje v kontejnerech s tekutým dusíkem. Po rozmražení má oproti chlazenému spermatu sníženou oplozovací schopnost. Pro dosažení co nejoptimálnějších podmínek je tedy třeba inseminaci provádět pod kontrolou ovaria podle vývoje folikulu a ovulace. Doplňujícím vodítkem pro posouzení stádia říje je kromě sonografického vyšetření vaječníků i otevřenost děložního krčku.

Jaký je postup?

Klisně je provedeno vstupní sonografické vyšetření. Podle jeho výsledků a konkrétní reprodukční historie a anamnézy klisny je dále vybíráno z několika možností reprodukce. Při zjištění problému jsou učiněny příslušné kroky k nápravě. Pokud je klisna v pořádku, je v čase ovulace inseminována a 16. den sonograficky vyšetřena na březost.

 

Proč zvolit umělou inseminaci aneb jaké jsou výhody této metody u klisen i hřebců?

 

Usnadnění a urychlení šlechtění plemen

Použití výsledků inseminace zvyšuje možnost použití hřebců s výběrovou genetickou hodnotou a urychluje zavádění nového genetického materiálu prostřednictvím dovážení cizího semene.


Kontrola chorob

Inseminace může být efektivně využívána ke kontrole určitých venerologických chorob. Díky tomu, že dávka semene je dostatečně snížena, je snížen i počet organismů pod množství nezbytné k „zavinění“ choroby. Patogeny se snadněji šíří při přirozené plemenitbě ve srovnání s inseminací.


Snížení rizika poranění klisny nebo hřebce

Při odběru semene pro inseminaci je používán fantom nebo mírná klisna akceptující hřebce, takže je minimalizováno riziko zranění hřebce, klisny nebo obsluhy. Většina hřebců se dá naučit na skok na fantoma, eliminuje se tak přímý kontakt mezi hřebcem a klisnou. Použitím inseminace je také odstraněn problém při připouštění koní různých velikostí.


Možnost vyhodnocení semene v každém sběru a okamžité rozpoznání i malých změn v kvalitě ejakulátu.

Vznik a zrání spermií ve varlatech trvá přibližně 57 dní. Při použití inseminace může být semeno vyhodnocováno v každém sběru. V souvislosti s efektivním zdravotním programem všech zvířat, může napomoci k vyhledávání reprodukčních problémů, které by jinak nebyly zjištěny. Při pozorování zhoršené kvality semene, je třeba bezprostředně zahájit kroky k nápravě problému nebo klisny připustit jiným hřebcem. Dá se tak zabránit špatným reprodukčním výsledkům a ztrátě reputace hřebce a farmy.


Prevence přílišného využívání hřebců, obzvláště na začátku připouštěcí sezóny.

Jednou z mnoha příčin nízké plodnosti nebo neplodnosti hřebce je jeho příliš časté využívání k plemenitbě, zvláště když je mladý. Většina vyspělých hřebců (od 5 až 6 let) se dá připouštět denně až dvakrát, příležitostně i vícekrát bez snížení počtu spermií na minimum potřebné k zachování maximální plodnosti, zatím co ostatním hřebcům se sníží plodnost nebo se stanou neplodnými po každodenním použití. Selekce na plodnost je mezi hřebci nízká nebo žádná. Jestliže je hřebec prověřeným otcem vítězů, je používán častěji ačkoli už má sníženou plodnost. Použití inseminace může v mnoha případech zlepšit hřebcům reprodukční výkonnost a kapacitu


Možnost připuštění více klisen jedním hřebcem v uvedený den.

Pokud je třeba připustit více klisen v jeden den, AI můžeme předejít přílišnému zatížení hřebce připouštěním. Také umožňuje připustit více klisen v ten samý čas semenem s optimálním počtem spermií.


Možnost připuštění abnormálních klisen, které nemohou být připuštěny normálně.

Klisny s fyzickým postižením nebo zraněním, mohou být inseminovány, bez rizika pro klisnu nebo hřebce. Dále je výhodou pro klisny s tichou říjí nebo klisny, které k sobě, kvůli vysokému stupni agresivity během říje, nepřipustí hřebce.


Možnost efektivnějšího využití starších cenných hřebců.

Stárnutím nastávají u hřebců degenerativní změny varlat, snižuje se počet spermií produkovaný na gram testikulární tkáně. Také se v mnoha případech zvyšuje počet abnormálních spermií a snižuje jejich životaschopnost. Tím se celkově snižuje plodnost hřebce. S vhodně voleným plánem odběru, spolehlivými procedůrami hodnocení semene a správně načasovanou inseminací je úspěšnost zabřezávání klisen větší než při přirozené plemenitbě. V mnoha případech je to jediný způsob jak získat hříbata od starých cenných hřebců.


Možnost připuštění klisny v nejoptimálnějším čase

V  případě, že hřebec má sjednaných i více než 50 klisen, nepřipouští více než dvakrát denně. Při takovém počtu klisen je inseminace jedinou reálnou možností, jak připustit všechny klisny v nejvhodnějším čase. Nejlepším řešením je odběr hřebce každý druhý den a následná inseminace všech klisen, u nichž je zjišťená nastávající ovulace sonografem nebo rektální palpací. Veškerý management reprodukce se soustředí na jeden cíl: „mít dostatečný počet spermií na správném místě a ve správný čas“. Všechny procedury, jako rektální palpace, vyšetření sonografem, odběr semene a pod., jsou nezbytné ke správné koordinaci inseminace a ovulace.


Zvyšování genetických rezerv.

Díky možnosti převozu a mražení semene, mohou být klisny připuštěné hřebcem na tisíce kilometrů daleko. To značně snižuje náklady na převoz hřebců a klisen a umožňuje plemenitbu mezi státy i světadíly.


Co je dobré vědět při reprodukci o klisnách?


Faktory ovlivňující plodnost u klisen

  Věk klisny

Věk klisen v rozmezí 5 – 12 let nemá žádný podstatný vliv na plodnost. Klisna pohlavně dospívá mezi 18. a 24. měsícem. Takže by teoreticky mohla mít první hříbě ve věku 2,5 roku. Výzkumy prováděné především na ovcích však dokazují, že mladá pubertální zvířata mají výrazně vyšší procento embryonální mortality. Cyklus těchto zvířat bývá zpravidla delší než 21 dnů, což je indikátorem tohoto problému. Dalším problémem příliš mladých klisen je, že nejsou fyzicky zcela vyvinuté a předčasným zapuštěním je možné způsobit, že zůstanou zakrnělé a nedosáhnou možností genetického potenciálu. Naopak u klisen starších 12 let je prokázané vyšší riziko infekcí, které snižují plodnost a klisny mohou být obtížně připustitelné. Starší klisny, které strávily většinu života jako jalové a nepřišly do styku s hřebci, mohou být vůči nim velmi odmítavé a těžko množitelné. Mnoho takových klisen žijících po většinu života v perfektní sportovní kondici trpí různými variantami reprodukčních dysfunkcí (viz níže). Pokud jsou však klisny využívány jako chovné větší část jejich života, není problém získat zdravé hříbě od klisny starší 20 let.

Temperament klisny

Temperament je zpravidla důležitým faktorem pro dobrou manipulaci s klisnou, případně pro její chování k ostatním koním během doby, kdy má pod sebou hříbě. Hraje také velkou roli při výběru klisny do plemenitby. Nervózní nebo zbrklé klisny jsou do chovu nevhodné, protože hříbě se učí během ranného vývoje chování od své matky. Takové klisny jsou velmi často agresivní a připouštění může být nebezpečné, jak pro hřebce tak pro ošetřovatele. Také mívají vyšší procento abortů, způsobené vyšší mírou stresu. Nepředvídatelné a agresivní chování může indikovat hormonální abnormality jako například granulózní buněčný tumor. Naopak s jemnými a klidnými klisnami je jednodušší zacházení, také většinou lépe projevují říji a lépe se připouštějí.

Kondice klisny

Vliv výživy a fyzické kondice na reprodukční schopnosti je často popisovaným tematem. Klasifikaci tělesné kondice koní je možné provézt bodovou škálou od 0 do 5, přičemž 5 je obézní zvíře. Ideální kondice chovné klisny je 3. Příliš hubené klisny mají problémy s plodností, které mohou vést až k úplnému přerušení pohlavních funkcí. Hubené klisny také často setrvávají déle v anestru nebo mají prodloužený estrální cyklus. Také příliš tlusté klisny mají obdobné problémy s pohlavními funkcemi, které bývají způsobené deponováním tuku v reprodukčním traktu. Lze pozorovat průměrný interval do první ovulace delší u klisen s hodnocením kondice nižší než 5 ( bodová škála od 0 do 9) ve srovnání s klisnami s hodnocením kondice nad 5 bodů. Také byl prokázán vztah mezi podanou energií a tělesnou kondicí v reprodukční výkonnosti u jalových klisen. Zvýšený přísun energie zkracuje interval nástupu první ovulace u klisen s nižším stupněm hodnocení tělesné kondice, ale ne u klisen průměrných nebo tlustých. Nejen přísun energie ale také kvalita bílkovin v krmné dávce ovlivňuje začátek pohlavního cyklu – chovné sezóny. Zvířata s kvalitnější krmnou dávkou vykazují zvýšenou sekreci FSH a prokazatelně ovulují o 3 – 6 týdnů dříve. Také byl prokázán pozitivní účinek pastvy na zahájení estrální aktivity. Klisny v anestru umístěné na pastvině od začátku května ovulovali dříve než klisny umístěné ve výběhu a krmené senem.

 

Chovatelský status klisny

Klisny je možné rozdělit do několika skupin, které vypovídají o jejich reprodukčním statutu v průběhu chovné sezóny. Toto dělení je důležité z hlediska vlastní plodnosti a možnosti zabřeznout. 

  • Jalové klisny

 Do této skupiny se řadí všechny jalové klisny, které přicházejí na začátku chovné sezóny. Klisny v této skupině mají obvykle nižší plodnost, než klisny v ostatních skupinách. Důvodů proč klisny zůstanou jalové v předcházející sezóně je několik. Nejčastější příčinou je nějaký reprodukční problém, často spojený s vyšším věkem klisny. Dalším důvodem proč je klisna z loňského roku jalová je abort. 

  • Klisny s hříbětem

Klisny, které mají pod sebou hříbě se obecně množí nejsnadněji. Avšak u klisen s pozdním datem porodu, může být šance na zabřeznutí snížená malým počtem plnohodnotných říjí do konce chovné sezóny.

  • Prvničky

Do této skupiny se řadí klisny, které neměly nikdy hříbě. Obecně jde hlavně o mladá zvířata právě zařazená do chovu. Pokud je klisna starší tzv. „stará prvnička“, obvykle má horší schopnost zabřeznout.
Procentuální zastoupení v populaci chovných klisen je 50 – 60% klisen s hříbětem, 20 – 30% jalových klisen z minulé sezóny a 10 – 20% prvniček. I to je jeden z důvodů, proč je u klisen s hříbětem uváděna nejvyšší schopnost zabřeznout – tvoří většinu množené skupiny klisen a naopak o prvničkách se traduje, že zabřezávají špatně.

Morfologické abnormality reprodukčního traktu

  • Defekty vulvy

Mezi nejčastější defekty patří netěsnící pysky, které dovolují nasávání vzduchu nebo nečistot. To může zapříčinit vaginitidu vedoucí až k akutní endometritidě a následné neplodnosti. Špatně utvářená vulva může být vrozená – vyskytuje se poměrně vzácně nebo získaná zapříčiněná uvolněním svalstva po mnohačetných porodech, zraněním nebo špatnou tělesnou kondicí (staré nebo příliš hubené klisny). Zvláštním případem je tzv. pneumovagína, kdy je násáván vzduch do vagíny. Funkčním řešením je zašití pysků.

  • Perzistentní hymen

Ne příliš častý je výskyt hymenu tak pevného, že pro jeho porušení (při prvním připouštění, inseminaci) je třeba použít skalpel. V některých případech může být pozorovatelný jako bělavá blána, když si klisna lehá. Po malém naříznutí je možné rozrušení rukou.

  • Vezikovaginální reflux

 Známý též jako urovagina. Jedná se o zadržování moči ve vagíně, důsledkem příliš sestouplého reprodukčního traktu. Častou predispozicí je pneumovagina. Následkem tohoto stavu jsou děložní infekce s hromaděním exudátu. V některých případech je možné chirurgické řešení.

  • Vaginální krvácení

Vaginální krvácení z varikózních žil, které bývá pozorováno u starších klisen během říje a v druhé polovině březosti. Většinou zase spontálně ustane.

  • Abnormální cervix

 Nejčastějším případem je fibróza krčku vyskytující se hlavně u starých prvniček jako následek ztráty osvalení. U klisen s úzkým krčkem je úspěšně využívána umělá inseminace, po zabřeznutí však mají tyto klisny komplikované porody.

  • Cervikální srůsty

Srůsty krčku se mohou vytvořit následkem poranění při připouštění a porodu nebo při dlouhotrvajících chronických infekcích. Srůsty je možné manuálně odstranit, ale je třeba provádět to denně, aby znovu nesrostly.


Děložní cysty

Výskyt děložních cyst se u klisen pohybuje okolo 26%, u klisen starších 11 let se objevují 4,2 krát častěji. U klisen byly popsány dva druhy cyst. Obvykle menší (5 – 10 mm) endometriální glandulární cysty a lymfatické lakunární cysty. Vztah mezi výskytem cyst a neplodností není zatím úplně známý.


Částečná dilatace dělohy

Poprvé byla dilatace dělohy popsána Knudsenem (1964) a sice ventrální dilatace děložního rohu, zjištěná rektální palpací. Původ je pravděpodobně v jednom z následujících mechanizmů: mucosální atrofie, myometrální atonie, lymfatická lacunae nebo endometriální cysty. Jejich přesný vliv na neplodnost není jasný.


Děložní srůsty

Děložní srůsty jsou velmi časté u klisen s vleklými záněty dělohy, například následkem poranění při inseminaci či odebíráním stěrů ke kultivaci. Výskyt srůstů je možné diagnostikovat endoskopickým vyšetřením dělohy. Mnohočetné srůsty dělohy mají prokazatelný vliv na snížení plodnosti, protože se díky nim v děloze hromadí tekutina a také mohou zabraňovat pohybu plodu.


Abnormality vejcovodů

Výskyt této poruchy není u koní příliš častý. I tak je četnost výskytu stejná u problemových klisen i u klisen s normální plodností. Například při studiu vejcovodů brazilských klisen byla zjištěna vyšší frekvence výskytu u starších klisen. Dále pak oboustrannou salpingitis u 43,7 % a jednostrannou u 28,1 % zkoumaných případů. Také u 74,3 % zjistil mírně, u 17,6 % středně a u 8,0 % těžký zánět vejcovodů.

 

Chromozomové abnormality

Možným projevem těchto abnormalit jsou malé a nefunkční vaječníky a celkově nedovyvinutý pohlavní trakt. Chromozomální abnormality je těžké určit, ale ve většině případů, kde byly zjištěny se jednalo o klisny, které neměly nikdy hříbě a nejevily žádné známky estrálního cyklu.

 

Funkční abnormality

  • Funkční abnormality hypofýzy

Zřídka se vyskytuje tzv. Cushingův syndrom způsobený hyperplazií intermediální hypofýzy, který je spojován s anestrem u starých klisen. Pravděpodobně to způsobuje zánik buněk produkujících LH a FSH.

  • Nepravidelnost estrálního cyklu

Nejčastěji se nepravidelnost vyskytuje v období mezi zimním anestrem a začátkem estrální aktivity. Většinou se jedná o poruchy v růstu folikulů, vzorců chování či nepravidelné ovulaci. Důvodem těchto příznaků může být také endometritida.

  • Měsíc připouštění

 Říje na počátku a na konci reprodukčního období, bývají delší, často neplnohodnotné nezakončené ovulací, v důsledku čehož může být prodloužený celý pohlavní cyklus.  

  • Tichá říje

Tento stav se popisuje jako naprosté neprojevení jakýchkoliv známek říje, popřípadě velmi slabé náznaky při prubování před hřebcem. Tichá říje se často vyskytuje u dominantních klisen nebo u klisen v tréninku, kterým jsou podávány steroidy – výsledkem je androgenizace. U těchto zvířat nezbývá než detekovat říji rektální palpací či sonografickým vyšetřením.

  • Falešná březost

Tento termín popisuje syndrom, kdy u připouštěných klisen, které nezabřezly, estrální cyklus nepokračuje. Vyskytuje se v případech embryonální odúmrti starší 15 dnů, kdy přetrvává corpus luteum. Cervix zůstává pevně uzavřen a děloha reaguje jako březí. Od pravé březosti se tento stav dá odlišit při sonografickém vyšetření. Při rané fetální odúmrti po 36. dni březosti, kdy se již vytvořily endometriální kalíšky, klisny přecházejí do anestru nebo vykazují známky říje aniž by tomu odpovídal nález na vaječnících. Tyto poruchy ovulace se většinou spontálně upraví do 90 – 150 dnů. Je popsáno malé množství případů, kdy endometriální kalíšky přetrvávají ještě po mnoho měsíců po odúmrti nebo abortu a klisna je tak nepoužitelná v chovu.

 

Ovariální cysty

Cysty ležící blízko ovulační jamky vyvstávající z povrchu vaječníku, které jsou často při vyšetření nacházeny u starších klisen se nazývají retenční nebo inkluzní a obecně nemají žádný vliv na plodnost. Cysty jsou většinou velké jen pár milimetrů a je třeba nesplést si je s drobnými folikuly. Péče by měla být věnována identifikaci jejich pozice.


Hemorhagické folikuly

Tyto folikuly jsou vlastně preovulační folikuly, které narůstají do větších rozměrů (až 10 cm) a když neprasknou mohou setrvávat na vaječníku různě dlouhou dobu, nejčastěji však 3 – 7 týdnů. Tento stav se nazývá AHF (anovulatory hemorrhagic follicle syndrom) a je celkem dobře detekovatelný sonografickým vyšetřením. Příčina tvorby hemorhagických folikulů není dosud známa, ale pravděpodobně souvisí s nedostatečnou hormonální tvorbou hypofýzy.

 

Neovulující folikuly u starších klisen

Přestože dosud u klisen nebyla dokumentována menopauza, poruchy ovulace u klisen starších dvaceti let jsou poměrně častým úkazem. Většina klisen vykazuje normální říjové chování, ale při sonografickém vyšetření jsou nalezeny jen drobné folikuly ne větší než 1 cm. Endometriální biopsie odhalila známky atrofie žláz. Terapie eFSH a GnRH se ukazuje bez výsledku.


Ovariální neoplazie

Tento stav popisuje jednostranné nebo oboustranné zvětšení vaječníků. Zvětšení jednoho vaječníku je obvykle přechodné způsobené růstem velkých folikulů a vyskytuje se během chovné sezóny nebo u klisen po 35. dni březosti. Ostaní případy zvětšení vaječníků mohou být způsobeny hematomy, abscesy, hemorhagickými nebo luteinizovanými folikuly nebo novotvary jako je GTCT (granulosa thecal cell tumor),teratomy, dysgerminomy, cystadenomy a carcynomy.

 

Dvojitá ovulace

Včasné zjištění vícečetné ovulace je velmi důležité, neboť dvojčata jsou u koní nechtěná. Detekce pouze rektální palpací může být zavádějící, přesnější výsledky v tomto směru podá pouze sonografické vyšetření. I tak existuje možnost, že dvojitá ovulace nebude zjištěna, protože k ovulaci dalšího folikulu může dojít až po vyšetření. Následně se zjistí až při výskytu dvou žlutých tělísek. 

 

Embryonální (EED) a fetální mortalita

K většině těchto ztrát dojde během prvních 40 dnů gravidity. V téměř 50% případů je odúmrť zjištěna absencí konceptu, který byl v děloze dříve přítomen bez známek abnormality. Pouze u 4% případů bývá cytologickým a bakteriologickým vyšetřením zjištěna endometritida. Většina odúmrtí je tedy pravděpodobně zapřičiněna genetickými, vývojovými nebo funkčními poruchami embrya.

 

Externí faktory

Mezi tyto faktory způsobující embryonální mortalitu patří především stres, výživa, roční období, vliv hřebce a rektální palpace. Častým původcem stresu je transport, přestože neexistují žádné studie dokazující vyšší výskyt EED u převážených klisen, neměl by převoz trvat déle než 9 hodin. Veškerá vyšetření by měla být prováděna s maximální opatrností.

 

Maternální faktory

Hlavním faktorem této skupiny je hormonální nerovnováha. Dále se se velmi často vyskytují abnormality v děložním prostředí, které zabraňují správnému uchycení a růstu embrya, což může způsobovat celá škála chorob, nejčastější endometritida. Poprvé v roce 2001 byl také v Kentucky popsán syndrom ztráty reprodukceschopnosti u klisen (MRLS). Projevil se zmetáním velkého množství klisen ve druhém a třetím trimestru a jinými systémovými poruchami jako například perikarditidou.

 

Embryonální faktory

Abnormality embrya jsou častou příčinou jeho odúmrti. Embrya od méně plodných klisen jsou menší a mají více morfologických defektů. Sonografické vyšetření ukáže defektní embryo typické pro klisny s výskytem embryonální mortality.

 

 

Použitá literatura

Allen, W.R. Luteal defficiency and embryo mortality in the mare.Reproduction in domestic animals. 2001, 36(3-4), 121-131.
Ball, B.A. Reduced reproductive efficiency in the aged mare: role of embryonic loss, International Veterinary Information Service, 2000, www.ivis.org, 2009
Eilts, B.E., Scholl, D.T. Paccamonti, D.L., et al. Prevalence of endometrial cysts and their effects on fertility. Biol. Reprod. Monogr. 1995, 1:527,.
Gastal, E.L., Gastal, M.O., Donadeu, F.X. et al.Temporal relationships among LH, estradiol, and follicle vascularization preceding the first compared with later ovulations during the year in mares. Anim. Repod. Sci. 2007, 102:314.
Hemberg, E. et al. Reproductive performance in Thoroughbred mare in Sweden, Reproductive in domestic animals. 2004, 39(2), 81-85.
Katila, T. Effects of hormone treatments, season, age and type of mares on ovulation, twinning and pregnancy rates of mares inseminated of fresh and frozen semen. Pferdehailkunde 19(6), 2003, str.619-623.
Knudsen, O. Partial dilatation of the uterus as a cause of sterility in the mare. Cornell Vet. 1964, 54:423
Morel, M.C.G.D. et al. The effect of age in multiple ovulation rates, multiple pregnancy rates and embryonic vesicle diameter in the mare. Theriogenology 2004, 19(6), str. 2482-2493.
Rambags, B.P.B. Early pregnancy loss in aged mare:propably causes and possible cures. Pferdehailkunde. 2003, 19(6), str.653-656.
Ricketts, S.W. Early pregnancy failure as seen during the course of equine stud farm practise in New Markett 1996-2003, Pferdeheilkunde. 2003, 19(6), str. 633-638.
Samper, J. C.: Equine breeding management and artificial insemination, Missouri, 2009, 310 str., ISBN 978-1-4160-5234-0
van Niekerk, F.E., van Niekerk, C.H. The effect of dietary protein on reproduction in the mare. III. Ovarian and uterine changes during the anuvulatory season, transitional and ovulatory periods in the non-pregnant mare. J. South Afr. Vet. Med. Ass. 1997, 68, 86–92.