Nejčastější dotazy (en)
- Jak se pozná že je klisna v říji?
- Jaká jsou potřebná vyšetření pro přirozenou plemenitbu klisen?
- Jaká je pravděpodobnost zabřeznutí klisny po inseminaci čerstvým, chlazeným a mraženým spermatem? Na jakých faktorech je úspěšnost závislá?
- Jaké inseminační schéma je nejvhodnější při inseminaci chlazeným a mraženým spermatem?
- Má smysl připouštět klisny starší 20-let, které dosud neměly hříbě či je doba od posledního ohřebení delší 4 let?
- Jaké jsou možnosti hormonální stimulace říje?
- Co dělat, když se u klisny objeví vaginální výtok? Jaké jsou nejčastější příčiny výtoku?
- Co znamená EHV?
- Co znamená EVA?
- Klisna zmetala ve vyšším stupni březosti. Co může být příčinou a jak se zachovat?
- Jaká je souvislost mezi utvářením vulvy a plodností klisny?
- Kdy a proč se užívá epidurální anestezie u klisen?
- Co je to pyometra u klisny?
- Co je equinní koitální exantém?
- Co znamená CEMO?
Jak se pozná, že je klisna v říji?
Typickým projevem říje je tzv. blýskání nebo-li rozevírání stydkých pysků, které je provázeno nahrbením, zvedáním ocasu, močením. Celá oblast vulvy je hodně prokrvená a může vytékat řídký hlen. Zda je klisna v říji se kromě sonografického vyšetření nejlépe pozná při tzv. zkoušce hřebcem. Klisna je přivedena do blízkosti hřebce, nejlépe k prubovací stěně a zkouší se, jestli její reakce nejsou příliš odmítavé a jestli hřebec jeví o klisnu adekvátní zájem.
Jaká jsou potřebná vyšetření pro přirozenou plemenitbu klisen?
Záleží na požadavcích majitele hřebce či reprodukčního centra. Ale obvykle jsou vyžadovány negativní výsledky vyšetření na EVA, hřebčí nákazu a infekční metritidu klisen.
Jaká je pravděpodobnost zabřeznutí klisny po inseminaci čerstvým, chlazeným a mraženým spermatem? Na jakých faktorech je úspěšnost závislá?
Úspěšnost inseminace čerstvým ředěným či neředěným spermatem průměrné kvality je uváděna mezi 80 a 90 %. U chlazenehého spermatu, kterým je myšleno sperma naředěné, uchované v chladu ne déle než 48 hodin, již úspěšnost klesá na 60-80 %. Sperma rozmražené má průměrnou úspěšnost mezi 40 a 60 %. Nejdůležitějším faktorem je samozřejmě kvalita odebraného spermatu, s tím související množství spermií v inseminační dávce, počet dávek použitých na inseminaci jednoho cyklu, použitý mrazící a rozmrazovací protokol. Dále samozřejmě reprodukční potenciál klisny, načasování inseminace a kvalita jejího provedení.
Jaké inseminační schéma je nejvhodnější při inseminaci chlazeným a mraženým spermatem?
Inseminační schéma je stále velmi diskutovaným tématem a většina autorů se v údajích neshoduje. Přesto ale obecně platí, že inseminace mraženým spermatem je náročná na přesnou detekci ovulace, především díky zhoršené oplozovací schopnosti mraženého spermatu. V případě, že nedošlo k ovulaci se reinseminace provádí po 12-24 hodinách. V případě chlazeného spermatu je optimální čas do 24 hodin před ovulací. Pokud klisna nezovulovala v průběhu následujících 48 hodin, je vhodné provést reinseminaci. Hned několik autorů odborných publikací (Watson, 2000, Barbacini et al, 1999, Metcalf, 2000) se shoduje, že ve výsledcích inseminace před nebo po ovulaci není rozdíl. Avšak čím větší je interval inseminace – ovulace a ovulace – inseminace, tím se pravděpodobnost zabřeznutí snižuje.
Má smysl připouštět klisny starší 20-let, které dosud neměly hříbě či je doba od posledního ohřebení delší 4 let?
Pokročilý věk klisny s sebou nese snížené procento zabřezávání a naopak riziko embryonální odúmrti je hodně zvýšené, stejně tak jako šance předčasného porodu. Častým problémem u starých „prvniček“ je infekce dělohy, kterou se většinou nedaří vyléčit a pokud ano připuštění s sebou nese reinfekci. Závěrem tedy lze říci, že v zájmu ušetření výdajů je lepší reprodukci těchto klisen vzdát.
Jaké jsou možnosti hormonální stimulace říje?
Úspěšný prostředek k načasování říje a ovulace u klisen je prostaglandin F2alfa nebo nějaký z jeho analogů. Prostaglandin F2alfa má luteolytický účinek a ukončuje tak luteální fázi cyklu. Přirozeně je produkován asi 12 – 14 dní po ovulaci, pokud nedojde k zabřeznutí. Úspěšného načasování ovulace se dosáhne pokud je aplikován mezi 6. a 14. dnem stáří žlutého tělíska. Začátek říje je asi za 2 – 5 dní. Ovulace se dostaví za 3 – 12 dní, podle složení folikulů na vaječnících v době aplikace. Také je možné použit progesteron nebo jeho analogů, který pracuje na principu imitace diestru nebo luteální fáze estrálního cyklu klisny. Progesteron se používá nativní, rozpuštěný v oleji nebo propylenglykolu nebo jako progestagen. Aplikace může být orální (Regumate), intramuskulární (progesteron v oleji, progesteron v propylen glykolu) nebo jako intravaginální tělísko (obsahující altrenogest a vložené po dobu 20 dní). Další možností je PRID ( z anglického progesteron – releasing intervaginal devices), což je intervaginální tělísko uvolňující progesteron nebo tzv. CIDR ( controlled internal drug – releasing dispensers), neboli tělíska obsahujícího 1,9 mg progesteronu vloženého do vagíny po dobu 2 týdnů, které lze použít u klisen s alespoň 25 mm velkými folikuly. Většina klisen reaguje na aplikaci progesteronu do 10 – 12 dní. K ovlivnění pohlavního cyklu klisny se již mnoho let úspěšně využívá hCG, který zkracuje estrální cyklus, tím že indukuje ovulaci dominantního folikulu. HCG je možno použít pokud klisna jeví znaky říjového chování a na vaječnících jsou folikuly větší než 35 mm. Grimmet a Perkins (2001) popisují, že 12 % klisen ovuluje do 24 hodin, 50 % klisen do 36 hodin a 12 % do 48 hodin po podání hCG. Další možností je GnRH, který stimuluje tvorbu FSH a LH a může být úspěšně využíván k indukci ovulace u sezónně neříjících klisen. Produkty jako například deslorelin implantát se používají u klisen v anestru. Klisně se aplikuje každé tři dny po dobu 3 týdnů nebo do nástupu ovulace. Injekční deslorelin se aplikuje dvakrát denně k obnovení folikulární aktivity u klisen v anestru. Také FSH je úspěšně využíván u klisen v raném jarním období. Aplikuje se injekčně dvakrát denně klisnám s folikuly 20 – 25 mm dokud alespoň jeden nedoroste 35 mm. Tím je aplikace FSH ukončena a po 36 hodinách je podán hCG a klisna se připustí.
Co dělat, když se u klisny objeví vaginální výtok? Jaké jsou nejčastější příčiny výtoku?
Výtok z vulvy hustší a neprůhledný většinou pochází z pohlavních cest, naproti tomu původ řídkého a světlého výtoku je většinou v cestách močových. Výtok z pohlavního ústrojí je následkem zánětlivé reakce, nejčastěji endometritidy. Příčinou může být pneumovagína nebo kontaminace mikroorganismy při připouštění či inseminaci. Diagnózu je možné stanovit na základě sonografického vyšetření dělohy a mikrobiologického a cytologického rozboru odebraných výtěrů endometria. Vaginální výtok u klisen po porodu, případně krátce po inseminaci či připouštění může mít fyziologický původ a nemusí se nutně jednat o problém.
Jedná se equinní herpesviry 1-4. EHV 1 způsobuje aborty u klisen, většinou ne před 5. měsícem gravidity. Inkubační doba trvá zhruba 2 týdny a nejčastější výzkyt je na jaře a v zimě. Šíří se přímým kontaktem nebo kapénkovou infekcí. EHV 1 také způsobuje záněty horních cest dýchacích až tracheobronchitidy, častá je také sekundární infekce streptokoky, tato nákaza je nejčastější v zimě.Taktéž je původcem paralytického syndromu. Jedinou prevencí je vakcinace. EHV 2 způsobuje příležitostné záněty dýchacích cest a nepříjemné keratokonjuktivitidy. EHV 3 způsobuje infekci identickou s hřebčí nákazou, která se projevuje lézemi na vnějších genitáliích a vemeni. Inkubační doba je 2 dny a většinou má příznivý průběh. EHV 4 způsobuje virovou rhinopneumonitidu, která se nejčastěji projevuje horečkou, sníženou chutí do žrádla, způsobenou zánětem hltanu, výtokem z nosu a leukopénií s depresí neutrofilů.
Jedná se virové onemocnění equidů, rozšířené téměř po celém světě. Šíření je jak resporatorně (kapénkovou nákazou), venericky (sperma, poševní a vaginální sekrety) tak i mechanicky kontaminovanými jezdeckými potřebami nebo člověkem a jinými zvířaty. Většina nákaz je asymptomatická a projevy jsou u slabých jedinců jako apatie, panvaskulitida, konjunktivitida, horečka a nechutenství. Důvodem proč je EVA spojována s reprodukcí je to že při nakažení březí klisny způsobuje aborty. Narozdíl od abortů způsobených EHV je plod mírně autolytický. Akutní stádium u hřebců způsobuje snížení libida a zhoršenou kvalitu spermatu. Virus přežívá i v inseminačních dávkách, kromě hluboce zamražených. Nejčastějším přenašečem je hřebec. Existuje proto dobrý důvod proč vyžadovat vyšetření na EVA i od hřebců. Čím více má hřebec, jehož majitel nevyžaduje vyšetření na EVA, klisen v sezóně, tím větší je pravděpodobnost, že si Vaší, ještě zdravou klisnu nakazíte. V praxi platí, že EVA pozitivní hřebci se připouští pouze na EVA pozitivní klisny a obráceně.
Klisna zmetala ve vyšším stupni březosti. Co může být příčinou a jak se zachovat?
Důvodů může být mnoho a je tedy třeba potvrdit nebo vyvrátit infekční příčinu. Pokud je klisna v kontaktu s ostatními březími klisnami je třeba ji izolovat. Plod a plodové obaly zabalit do vodotěsného obalu a odeslat na patologicko-histologické vyšetření. Při potvrzení kontagiózního abortu, jsou nařízena důrazná karenténní opatření. Může se také jednat o placentitidu, vzniklou infekcí endometria. V tom případě znalost původce pomůže zvolit správnou antibiotickou léčbu. Některé klisny mají sklon zmetat znovu ze stejné příčiny, proto je důležité snažit se příčinu abortu najít. Jiné klisny mohou trpět různými onemocněními dělohy, které způsobí neplodnost a lze je předpokládat na základě prohlídky placenty (např. zjizvovatění dělohy nebo vrozené anomálie). Infekce plodu může být potvrzena pouze laboratorním vyšetřením vybraných tkání (EHV-1, EVA, leptospiróza).
Jaká je souvislost mezi utvářením vulvy a plodností klisny?
Nestandartně utvářená vulva (pysky nepřiléhají k sobě, jsou odkloněné od vertikální linie a pod.) může vést k neplnění její základní funkce, tzn. přirozené bariéry proti vniku cizorodých látek a mikroorganizmů. Může vzniknout tzv. pneumovagína, která nasává vzduch. Následkem této je možný vznik tzv. urovagíny, kdy je zde hromaděna moč. Tyto defekty mohou vést k zánětům jednotlivých částí pohlavního traktu až k endometritidě. Následkem kontaminace v průběhu březosti může dojít až k odúmrti plodu, v pozdních stádiích březosti může vzniknout placentitida a následně dojít ke zmetání. Možností nápravy je vulvoplastika nebo zašití stydkých pysků.
Kdy a proč se užívá epidurální anestezie u klisen?
Epidurální anestezie je excelentní prolongovaná analgezie bez potřeby celkové anestezie. Používá se při gynekologických zákrocích, satuře ran, výhřezu rekta, jako prevence tlačení klisny při manipulaci s plodem a pod.
Jedná se chronickou akumulaci exsudátu v děloze, která často souvisí s poruchou relaktivity krčku děložního. Klisny s pyometrou mohou normálně cyklovat nebo jsou v anestru. Pokud se podaří izolovat původce, většinou se jedná o Streptococcus zooepidemicus. Pyometra může být výsledkem zapuštění a infekce starších dosud nezapuštěných klisen nebo dlouhodobě jalových klisen. Příznaky až na občasný výtok v době říje, nemusejí být žádné a diagnózu potvrdí jen opakované sonografické vyšetření, které odhalí nahromaděnou tekutinu a laboratorní vyšetření vzorku potvrdí výzkyt bakterií.
Co je equinní koitální exantém?
Jedná se o pohlavně přenosné onemocnění jehož původcem je virus EHV-3. Onemocnění je přenosné i pasivně kontaminací rukou či nástrojů, takže po potvrzení diagnózy je třeba dbát zvýšené hygieny kolem nakaženého zvířete. První příznaky se objevují v podobě malých uzlíků v oblasti vulvy a okolní kůže během 5-7dní po infekci (nejčastěji pohlavním stykem). Onemocnění nemá vliv na plodnost klisny.
Je onemocnění způsobené gram-negativní bakterií Taylorella equigenitalis. Toto onemocnění je kontrolováno předpisy u hřebců v plemenitbě. Vždy před začátkem připouštěcí sezóny je třeba odebrat vzorky z několika míst penisu a zaslat je na laboratorní vyšetření ke kultivaci. Pro plemenitbu musí být hřebec negativní. Onemocnéní nemá žádné klinické příznaky a je možné ho vyléčit roztokem chlorhexidinu a krémem s nitrofurazonem.